Jdi na obsah Jdi na menu
 


  Historie místní dráhy

      112 let trvání místní dráhy se nedá popsat na jedné stránce, ba dokonce ani jednou knihou, proto zda zachytíme pouze stručné dějiny lokálky. 

     Českomoravská vrchovina byla v minulém století již hustě obydlena. Obyvatelé se živili především tkalcovstvím. V polovině devatenáctého století však prudce se rozvíjející průmysl lnářský a textilní, hlavně ve Svitavách, vzal domácím tkalcům práci a počet obyvatel klesal a kraj chudl. Zastupitelé Poličky začali hledat cesty, jak odlivu zabránit. Jedinou možností bylo vybudovat železnici. Vídeňský inženýr Vojtěch Matouš předložil 26. srpna 1888 plány na železniční trať ze Svitav do Skutče. 23.července 1893 však vystoupilo Bystré s žádostí o odstoupení od stavby trati do Svitav a o podporu trati Březová - Svojanov - Polička. Horská trať měla být úzkokolejná, s délkou 32,845km, z toho 13km ve stoupání 25 a postaveny měly být dva tunely o délce 80 a 50 m. S tímto projektem však nesouhlasili jak Poličští, tak Svitavští, proto zemský sněm změnil své rozhodnutí z 10. února 1894 a upřednostnil projekt trati Svitavy - Polička. 

       Dne 31. května 1894 k devatenácté hodině došel do Poličky tento telegram :„Právě se přijala předloha o lokálních drahách jednomyslně, tedy obě Vaše trati, Svitavy i Březová. Těšme se, že jsme u cíle. Eim.“

      7. dubna 1894 byla Poličce udělena koncese ke stavbě trati do Skutče. Koncese pro stavbu trati do Svitav byla udělena 10. září 1894. To bylo v době, kdy se již rozjížděly první práce na stavbě nádraží v Poličce. Stavba probíhala celý rok 1895. Rovnal se terén, který se ukázal být nesnadnou záležitostí, hlavně nad obcí Vendolí, kde bylo nutno vystřílet prachem 15 m hluboký zářez. V Poličce se hloubila studna pro napájení lokomotiv a za staniční budovou směrem ke Skutči rostla výtopna. Další nádraží vyrůstala ve Svitavách zastávce, Limberku a Květné. Ve Svitavách zastávce byla naproti nádražní budově vystavěna vodárna sloužící k napájení lokomotiv. Také práce na další části místní dráhy, z Poličky do Skutče, nabývaly na tempu. Zde bylo celkem šest mezistanic a to v Borové, Pusté Kamenici, Čachnově, Krouně, Rychmburce a Skutči městě. Pro obsluhu lokomotiv byly v Čachnově a Skutči městě budovány čistící jámy a vodní jeřáby. V polovině roku 1896 bylo zřejmé, že trať Svitavy - Polička měřící 19,218 km bude začátkem podzimu hotova. 5. 9. 1896 proběhla zatěžkávací zkouška traťovou parní lokomotivou a 6. září přivezl zvláštní vlak osoby ustanovené k dopravní službě. Slavnostní zahájení provozu bylo stanoveno 15. září 1896.

 Zahájení provozu

Nadešel kýžený den, úterý 15. září 1896. Nádraží ve Svitavách bylo slavnostně vyzdobeno a očekávalo význačné účastníky slávy. Po uvítacím ceremoniálu se vzácní hosté odebrali do nové restaurace a následně nastoupili do slavnostního vlaku, v jehož čele dýmaly dvě parní lokomotivy 9786 a 9787, nově dodané místní dráze. Slavnostní vlak pokrytý chvojím, prapory a znaky Rakouska, Čech a Moravy opustil ve 12,30 hod. odpoledne nádraží StEG ve Svitavách a vydal se na cestu do Poličky. Zastavoval ve všech stanicích, tj. Svitavy zastávka, Vendolí, Květná a Limberk. Ministr železnic vystupoval a byl oficiálně vítán obecními zastupitelstvy, hasiči i družičkami, jež mu věnovaly věnce a kytice. V Květné, první stanici na půdě českého království, uvítali slavnostní vlak poličský hejtman Antonín Fencl a litomyšlský hejtman B. Ťoupalík. V této stanici i v následující stanici Limberku pravil ministr k německému obecnímu výboru, že je jeho nejvyšší tužbou, aby žili s českými sousedy v míru a pokoji. Ke čtrnácté hodině již byla na obzoru Polička se svými charakteristickými hroty věží. Z daleka zářila záplavou praporů, pestrou výzdobou a slavobránou na prahu města. Na vkusně vyzdobeném nádraží se tísnily tisícové davy.  

 Dne 6.října 1897 byl zahájen oficiálně provoz na druhé části místní dráhy z Poličky do Skutče. Z Poličky do Skutče byl vypraven slavnostní vlak čítající celkem 13 vozů 1., 2. a 3. třídy, jež měl dokonce dva vozy salonní. Vlak táhly 2 stroje řady 97.

Následující léta provozu

 Od postavení železnice se začala tvář města Poličky měnit. Začaly se zde postupně zakládat první průmyslové podniky. Prodloužením místní trati do Skutče se nejvíce pozvedl do té doby chudý kraj, položený západně od Poličky. Avšak udržet provoz na místní dráze v zimních měsících, bohatých na sněhovou nadílku, nebylo snadné. Závěje dokázaly leckdy zastavit veškerý provoz i na několik dní. V roce 1921 byly zahájeny práce na výstavbě Vojenské muniční továrny v Poličce-Bořinách. Zima roku 1924 byla bohatá na sníh a z večera 9. ledna 1924 propukla nad Skutečskem sněhová bouře. Provoz na trati Polička - Skuteč se vzhledem k velikým závějím zastavil a po obtížích byl obnoven až 12. ledna, kdy se podařilo prorazit závěje.

Realizací zákona z 25. června 1925 č. 156 přešlo 1. ledna 1925 se zpětnou platností do státního vlastnictví 48 místních drah. Mezi nimi byla jako státem garantovaná též místní dráha Svitavy - Skuteč. V květnu 1933 obdržela strojová stanice Polička jeden motorový vůz M 120.4. První pokusy s motorovými vozy na místní trati byly činěny již v roce 1928. To se však ukázalo zcela nevyhovující. Také nasazení motorového vozu M 120.4 bylo neuspokojivé a do provozu na místní trati zasáhly až silnější motorové vozy řady M 232.2. Proto v roce 1935 byla v Poličce postavená nová remíza, která pak sloužila ke garážování motorových vozů. V roce 1936 schválilo Ministerstvo železnic další vybavení a zabezpečení místní dráhy. Návěstidly a předvěstmi měly být vybaveny všechny stanice v celé trati. Bylo vybudováno nové průběžné telefonní vedení, do něhož se napojily všechny stanice a nákladiště. 

Období po Mnichovském diktátu roku 1938 rozdělilo místní dráhu a mělo negativní vliv i na samotnou Poličku. Nová hranice procházela těsně za městem. Provoz mezi Poličkou a Svitavami byl zastaven 10. října 1938. Mezi Poličkou a Zwittau byla osobní doprava opětovně zahájena 13. listopadu 1938. Provoz byl pak udržován hlavně pro potřeby německé armády až do konce 2. světové války. První vlak jedoucí do Svitav z Poličky po osvobození byl vypraven 15. května 1945.

        V dalším období nastalo prudké zvýšení hlavně nákladní dopravy, které přetrvalo až do začátku 90.let minulého století. V tomto období došlo k modernizaci větší části trati i jednotlivých nádraží. 15.10.1965 byl ve Strojové stanici Polička ukončen parní provoz. Parní lokomotivy byly nahrazeny motorvými "Karkulkami" T444.1 a o rok později doplněny lokomotivami T444.02 pro nákladní vlaky. V Poličce byla vybudována nová výtopna, později ještě rozšířená. Změn se dočkala i výpravní budova a k rozšířeno bylo i kolejiště.

        Dne 24. června 1995 postihla místní dráhu a obyvatele z jejího okolí krutá rána. Při posunu manipulačního vlaku v Čachnově se dala do pohybu nezajištěná část vlaku o čtyřech vagónech směrem ke Skutči. Trať zde přechází ve spád až 21 a vozy tak nabraly během okamžiku vysokou rychlost. Bohužel právě proti motorovému osobnímu vlaku 15311 vedenému motorovým vozem 810.061. Nedaleko obce Krouna se ujeté vozy s tímto vlakem střetly. Následky byly katastrofální. V troskách motorového vozu 810.061 zahynulo 19 osob, včetně strojvedoucího strojové stanice Polička Josefa Kučery a vlakvedoucího žst. Polička Milana Blažka. Motorový vůz byl zcela zničen a jeho zbytky sešrotovány. V krátké době pak byly stanice i vozidla na místní trati osazeny radiostanicemi. Nehoda u Krouny vstoupila do smutně proslulé statistiky železničních nehod jako nejtragičtější nehoda od roku 1970.

V průběhu roku 2004 byla zahájena rekonstrukce výpravní budovy v Poličce, které v roce 2003 předcházela oprava střechy. Kompletně zrekonstruována byla dopravní kancelář, pokladny, čekárna pro cestující, toalety i nástupiště. Budova byla zateplena a dostala nový slušivý žluto-hnědý kabát. Nádraží bylo uzpůsobeno jako bezbariérové. Rekonstrukce byla dokončena v listopadu 2004. Souběžně s touto rekonstrukcí bylo zbořeno skladiště v Poličce. O rok později, 10. prosince 2005, opustili železniční stanici Skuteč výpravčí. O den později 11. prosince 2005 již byla stanice neobsazena. Ve dnech 19. a 20. září 2006 proběhly na místní dráze zkoušky modernizované motorové jednotky 814.007. Zkušební jízdy byl zopakovány o víkendu 23. a 24. září. Od nového jízdního řádu, platného od 10.12.2006, začali tyto jednotky do Poličky zajíždět pravidelně. Mimojiné však poprvé v historii přijel do Poličky spěšný vlak. Jedná se o pár spěšných vlaků Sp1888 a Sp1889 z Pardubic. Mají i své pojmenování "Vysočina". Další změnou která na místní dráze od 10. prosince 2006 nastala je zavedení samoobslužného systému odbavování cestujících mezi Poličkou a Svitavami. Vlaky jsou doprovázeny pouze strojvedoucím, který prodává jízdní doklady. Do motorových vozů byl nainstalován rozhlas a označovače jízdenek.

A vozidla na místní dráze? Zpočátku zajišťovali provoz na místní dráze lokomotivy 310.0 (kkStB 97), později byli dodány silnější lokomotivy 422.0 a v dobách II. světové války se v Poličce objevuje řada 423.0. K posílení dopravy zde byly zapůjčeny na kratší, nebo delší dobu také lokomotivy jiných řad. Například 320.0, 433.0 nebo 534.0. V dobách 2. světové války zajišťovali mezi Poličkou a Svitavami provoz Říšské dráhy se svými lokomotivami. Parní provoz byl ve strojové stanici ukončen 15.10.1965, a to řadou 423.0. Všechny parní lokomotivy byly předány do Č. Třebové, odkud však byli odeslány do Kolína. Zde se bylo možné s nimi po následující roky setkávat.

        Od roku 1933 byly činěny v Poličce pokusy s motorovými vozy. V následujících letech se zde vystřídaly vozy řad M 120.4, M 232.2, M 242.0 M240.0 a M 131.1. V současné době zde jezdí motorové vozy řady M 152.0 (od roku 1988 označeny řadou 810) a na některých vlacích i motorové jednotky 814+914.
        V roce 1965 přišly do Poličky nové motorové lokomotivy řady T 444.1 a na nákladní dopravu pak řada T 444.02. Později zde byly nasazovány vedle "karkulek" také stroje řady T 435.0. V roce 1991 byly do Poličky dodány nové lokomotivy 731 z ČKD. Ty zde jezdily až do března 2007, kdy byli nahrazeny řadou  730 nebo 742.
 
Text: Josef Vendolský podle publikace vydané v roce 2007 k výročí místní dráhy
Snímky, sbírka: Josef Vendolský a Pavel Stejskal